Doma     BLOG     Rozcestník     Obsah JNK

 

                       Doma > BLOG > Podzimní výlov chovného rybníka

Jakou atmosféru vlastně skrývá podzimní výlov rybníka?

h

Začátkem října se éterem od jižních Čech začíná šířit zpráva o chystaném slavném výlovu našeho největšího rybníka Rožmberka. V dalších týdnech potom následují výlovy na ostatních chovných rybnících třeboňské pánve.

j

Výlovy rybníků neprobíhají jen na jihočeské rybniční soustavě. Po celé republice se nachází velké množství menších chovňáků, které hrají roli spíše místního významu a slouží jako pěstírna ryb pro zarybnění okolních revírů.

g

Poznání výlovu na vlastní kůži

Abych konečně poznal přesnou odpověď na otázku v nadpise a pocítit tak na vlastní kůži pravou atmosféru rybářského řemesla, zjistil jsem, na kdy je nachystán tradiční výlov chovného rybníka v nedalekých Byškovicích, vesnici na okraji Polabské nížiny.

A vydal jsem se tam pomoci místním rybářům tahat sítě.

Obr.1: Panorama Byškovického rybníku

j

Tamní rybník se rozprostírá na ploše 0,7 ha a patří pod správu neratovického rybářského spolku. Chovňák je při normálním stavu vody hluboký od 0,5m do 2m a je vsazen do země bohaté na jíl.

j

O přísun vody se stará meliorační strouha, která sbírá vodu z podmáčeného podloží, na němž stojí vesnice. V mokřadech za stavidlem začíná Byškovický potok.

j

Jeho vody postupně protékají přes Korycanský potok, Černavku a ''starák'' v Obříství, který je propojený s hlavním proudem Labe.

j

V roce 2010 byl rybník vypuštěn a podstoupil odbahnění. Na podzim potom proběhlo opětovné napuštění a zarybnění. Rybí osádku nově tvořili kapři obecní, několik amurů, karasi obecní a domov zde postupně našly i štiky a okouni říční, kterým jako potrava dodnes slouží střevle východní, plotice obecné a perlíni ostrobřiší.

Obr.2: Pohled do stavidla na severní hrázi

j

Co vše předcházelo letošnímu vytahování sítí?

Nyní se ale vraťme do přítomnosti na letošní podzimní výlov, který se v Byškovicích konal v sobotu 21.9.2013.

 

I přes poměrně malou rozlohu rybníka, bylo pro započetí výlovu potřeba snížit jeho hladinu. S jejím upouštěním hospodáři začali pár dní před výlovem a hladina postupně sestoupila o půl metru.

 

Díky jejímu poklesu se odhalily okrajové terásky a vznikl zde prostor pro snazší manipulaci se sítí. Rybám se tím zmenšil objem vody, ve kterém mohou proplouvat.

 

Už v šest hodin ráno se část neratovických rybářů sešla u klubového skladu poblíž Labe v Lobkovicích, kde nachystali sítě a další potřebné vybavení pro výlov. 

Následoval převoz materiálu k chovnému rybníku a vzápětí hospodáři otevřeli areál místní klubovny, důležité zázemí pro zasahující rybáře.

h

Do sedmé hodiny na místo výlovu přijela Avie vybavená  hliníkovými nádržemi, které byly určeny na přepravu vylovených ryb do jejich nových domovů. 

j

k

 

Obr.3: Za pomoci čerpadla se všechny kádě plnily z výšky okysličenou vodou

 

 

 

Obr.4: Pramice s naloženou sítí už kotví u břehu

l

Celkem se sešlo více než třicet aktivních rybářů a úderem sedmé hodiny výlov oficiálně odstartoval.

h

Za chvíli už byl břeh lemován vyrovnanými káděmi různých velikostí. Nechybělo zde čerpadlo ani poctivá decimálka, nachystané podběráky, pramice se sítí a dlouhá bidla byla samozřejmostí.

j

Nic nebránilo tomu, aby rybáři mohli za pomoci lodě převést síť na protější břeh. Kde ji pečlivě rozvinuli a vyskládali po jeho celé délce.

Obr.5: Vycházející slunce odstartovalo výlov

 

Obr.6: Pečlivost při vyrovnání sítě později zajistila její snadné shození do vody 

j

Neobyčejná síť

Použitá jemně pletená síť měla na výšku asi tři metry a okolo sto metrů na délku. Její mřížku tvořila oka o velikosti jeden centimetr čtvereční.

jj

Plovoucí strana je mezi rybáři známa jako ''korky'' a strana, která je tažena po dně, se nazývá ''olova''.

V minulosti, kdy si rybáři splétali sítě pouze ručně za pomoci pletací jehly a šňůry, se opravdu do vrchního švu zaplétaly korky.

 j

Princip sítě zůstal stejný dodnes. Avšak dnes je ruční práce nahrazena výkonným pletacím strojem a na místo korků se používají plovátka z tvrzeného polystyrenu. Po tradičním vzoru se jim ale stále říká korky. Na spodní straně sítě mohou být použita závaží, která ji dopínají ke dnu a zabraňují podplouvání ryb při tažení.

Obr.7: Připravená síť na shození do vody

g

Jak se dala do pohybu

Na kraje rozprostřené sítě jsem dovázal vždy po dvou tažných lanech, připojil na kraj olova a v zápětí vedení výlovu přivolalo zbytek rybářských posil.

j

Ranní slunce pomalu stoupalo nad obzor a první tažení výlovu mohlo za okamžik  začít. Rybáře spojovala přátelská atmosféra a vzduchem občas proletěl nějaký ten vtípek nebo trefná poznámka.

j

Na břehu vedle kádí se objevili první zvědaví návštěvníci, kteří si nemohli tradiční výlov ujít. Během dopoledne si kdokoliv mohl zakoupit kapra přímo z výlovu.

j

Ze všech lidí na břehu, i z těch okolo sítě, vyzařovala zvědavost, co vlastně ukrývá hladina rybníku.  

 j

Rozmístili jsme se symetricky na oba konce sítě, chopili se připravených lan, zvedli je a chlapi na pramici začali akci dirigovat.

j

Stáhli jsme naráz síť ze břehu do vody, olova klesla ke dnu, korky se naopak vznášely na hladině. Tři chlapi vždy na každé straně vklouzli v prdelačkách do vody, aby dva z nich mohli podél břehu zašlapávat olova ke dnu a třetí mlátil před sítí bidlem do hladiny rybníka. To proto, aby vyplašil ryby, které by chtěly proklouznout mezi sítí a břehem.

j

Nezbývalo nic jiného než se naposledy nadechnout a s úsměvem na povel začít táhnout. Zprvu šlo vše parádně, síť se dala pohybu a statečně prostupovala skrze rybník směrem ke břehu s káděmi. Občas u sítě vyskočil kapr,  a několika se dokonce povedlo dostat bez úhony za síť.

 

 

Obr.8: Síť hladce vklouzla do vody

 

 

 

Obr.9: Rány bidlem o vodu vyplaší kapry od břehu

 

První zádrhel na sebe nenechal dlouho čekat

Téměř v polovině rybníku síť poprvé uvízla o potopenou větev, která se do vody dostala během letní bouře.

Z davu zkušených hospodářů se ozvala rada, ''musíme ji rozhoupat''. Měli na mysli rozhoupat síť.

Tak na tři táháme! Raz, dva, tři, héj rup, héj rup. Po několika intenzivních impulzech větev ze dna povolila a my mohli pokračovat v tažení vpřed bez zádrhelu.

j

Při protahování sítě rybníkem byl veliteli výlovu kladen důraz na co nejmenší ztráty v podobě proplouvajících kaprů mezi břehem a krajem sítě. Proto vzduchem často zněly pokyny v podobě hlášek k nám tahajícím za provazy.

j

Když zazněl rozkaz „olova do břehu“. Znamenal pro tahače táhnout směrem do břehu spodní okraj sítě a korky pro tu chvíli netahat. Kluci v prdelačkách potom olova důkladně přišlapovali ke dnu a přimykali síť ke břehu.

Tím byla rybám do cesty postavena spolehlivá hráz.

Obr.10: Jak z uvíznutí ven?

 

Obr.11: Na tři táhneme, raz, dva, tři, héj rup, héj rup!

Obr.12: Vázka povolila a mohlo se pokračovat v tažení

j

Břeh na dosah

Bez problémů jsme oba konce sítě dotáhli k sobě, ke stanovišti s káděmi. Síť v tu dobu zaujímala téměř tvar kruhu.

j

Tažné provazy byly sundány a rybáři začali síť za volné konce postupně vytahovat ven z vody a skládat na břeh. V tu chvíli přišla další šance pro chlapi v gumácích až na prsa.

j

Část z nich držela korky nad vodou a další museli za všech okolností udržet olova na dně.

j

Smyčka se pomalu stahovala a ryby neměly kam uplavat.  Obě strany síťové smyčky se stále více přibližovaly k sobě. Velitelé přitom stále kladli důraz na olova na dně. Vznikala tak jakási síťová mísa, ze které ryby neměly úniku.

 

 

Obr.13: Smyčka se pomalu stahuje

 

 

 

Obr.14: Rybáři na pramici dohlíží na hladký průběh vytažení sítě na břeh

 

 

 

Obr.15: Olova na dně zabrání úniku ryb pod sítí

 

 

 

Obr.16: Korky se naopak postupně začaly vyzvedat nad hladinu

 

 

 

Obr.17: Pohled z povzdálí na dění u břehu

 

 

Obr.18: Vytažená síť z vody rovnou podstoupila vyskládání

 

Síť se proměnila v plnou tašku

Když se větve sítě začaly olovy dotýkat, přišla chvíle naráz vyzvednout také olova z vody. Rybáři ve vzduchu drželi stranu korků i stranu s olovy a rybí náklad tvaroval síť do písmene U.

j

Ve výsledku se stalo to, že tří metry vysoká síť najednou sloužila jako taška, která byla naplněna rybami a částečně i jemným blátem.

Obr.19: Přípravy na vyzvednutí sítě plné ryb

 

Obr.20: Jde se na to, raz, dva, tři, nahoru...

 

Obr.21: Síť se proměnila v tašku plnou ryb

j

Boj o minuty a živé ryby

Proto, aby rybám nezůstalo bláto na žábrách, bylo nutné jednat rychle a ''tašku'' s rybami poponést na hlubší vodu a síť propláchnout. Čistá voda vyplavila jemné bahýnko ven ze sítě.

j

Poté velitel zásahu, po kolena ve vodě, hodil na břeh ostrý pohled a chlapi na břehu už věděli, že je čas podběráků a necek.

j

Obratem se mezi sítí a káděmi na břehu vytvořil lidský řetěz a k síti začaly putovat jedny necky za druhými. Prázdné směrem k síti, plné potom zpět na břeh.

Obr.22: Nastal čas podběráků a necek

 

Obr.23: Hlubina rybníku odhalila své tajemství

 

Obr.24: Prázdné směrem k síti, plné potom ke břehu

 

Obr.25: Průběh výlovu očima diváka

j

Hlubina rybníku konečně odhalila tajemství

Mezi odlovenými rybami měli nejpočetnější zastoupení kapři. Většina měřila okolo 45-60 cm. Hlubina rybníka ale vydala i několik trofejních kousků přes 70 cm.

j

Voda byškovického chovňáku také ukrývala několik kusů karasů obecných, ale i červený karas se při výlovu objevil. Společně s nimi v síti uvízlo několik desítek línů, pár amurů a tři pěkně rostlé štiky. 

j

Malých střevliček a okounů uvízlých v síti byl nespočet. Všichni okouni dostali svobodu a byli vráceni zpět do rybníku. Stejný osud potkal i většinu štřevlí, které slouží okounům jako přirozená potrava. Rybáři si mohli zbytek střevlí odnést domů do svých rybníčků, či barelů. To proto, aby je mohli později použít jako nástrahu na dravce.

Obr.26: Moment podebrání kaprů z kádě

 

Obr.27: Káď s kapry a v pozadí zvěrolékař

 

Obr.28: Kapří oranžové ploutve a amur bílý

 

Obr.29: Okoun říční ve společnosti červeného karase a kaprů lysců

 

Obr.30: Poznáte jaké zlaté ryby se mrskají v podběráku?

j

Akce na břehu

Rybáři držíce na svých ramenou plnou síť postupně z ní kulatými podběráky podebírali její osádku. Po šetrném naložení rybí osádky do připravených necek, se rybí řetěz dal do pohybu. Jen co se necky s rybami dostaly na okraj vody, hned je převzali chlapi na břehu.

Naplněné necky rybáři poponesli až k blízkým kruhovým kádím, kam rybí náklad šetrně vyklopili.  

 

V blízkosti kruhových kádí se pohyboval zvěrolékař. Dlouholetý rybář, který má také svůj podíl na péči o místní chov. Po svém boku měl několik chlapů, jejichž úkolem bylo postupně vylovit všechny ryby z kruhové kádě, aby mohly být roztříděny podle druhů a veterinář provedl kontrolu proti nemocím.

 

Směsice ryb vklouzla rovnou z podběráku na mokrou podložku z celty, na kterou již své zraky směřoval veterinář. Mnoho lidí si spojuje zvěrolékaře jen s péčí o domácí zvířata, ale mezi veterináři jsou i tací, jejichž specializace je zaměřena dokonce i na ryby.

j

Podložka se stala jakousi rozdělovnou rybích druhů a současně se tady rozdělovaly ryby, které jsou schopné stát se budoucí násadou na revíry, nebo ty které zůstanou nadále v chovném rybníku.

 

Mezi osádkou rybníku se našlo i několik kusů kaprů, které byly napadeny kožní nemocí. Výskyt eritrodermatitidy byl během posledního roku pravidelně kontrolován a dle plánu ošetřován. Výsledky během výlovu jen mohly potvrdit úspěšnou péči o rybí osádku, protože kožní nemoc postihla jen několik ojedinělých kaprů. Nemocné ryby byly na místě usmrceny a nebyly tak užity jako násada do lovných revírů.

 

Cesta do nových domovů

Zdravé kapry, líny, amury a štiky čekala cesta do nových vod -  polabských tůní. Ještě před cestou byly ale jednotlivé druhy zváženy na decimálce a vypuštěny do přepravních nádrží na nákladní Avii.

Obr.31: Bílá ryba slouží v rybníce jako potrava dravcům

 

Obr.32: Vylévání kádě po drobných bílých rybách

 

Obr.33: Trofejní kapři

 

Obr.34: Jednou z něj bude velký krasavec, řádková forma kapra - řádkáč

 

Obr.35: Vážení kaprů na decimálce

 

Obr.36: Další várka kaprů na váze

j

Co se dělo v pozadí výlovu 

Kompletní výlov probíhal ve třech tazích sítě a okolo poledne už ryby plavaly v nových domovech. Po potížích v prvním zátahu se ve druhém zátahu protrhla síť, a tak nezbývalo než díru v síti zašít.

Obr.37: Díra v síti vzniklá  zaseknutím sítě o podvodní překážku

 

Obr.38: Zašívání rybářské sítě

 

Obr.39: Přihlížející návštěvníci výlovu si hojně kupovali kapry pro své rodiny

 

Této přestávky hned využila kuchařka, která v klubovně ohřívala kotel guláše. A tak za pár minut už stála do kuchyně fronta rybářů čekajících na svůj příděl. Lahodná svačina mohla být podle přání zalita kafem, čajem nebo pivem.

 

Po půlhodinové přestávce byla síť opravena a připravena na poslední zátah.

 

Další problémy už výlov nekomplikovaly a v posledním zátahu se zúročily zkušenosti z předešlých tažení. 

 

Hospodáři se cítili spokojeni při pohledu na výsledky jejich hospodaření. Svůj cíl totiž splnili na výbornou.

 

Pod jejich péčí ryby za pár let pozoruhodně povyrostly, zesílily a zdravé byly připraveny na převoz do nových vod.

 

 

 

Mnoho krásných chvil strávených u vody Vám přeje

 

Martin Štěpka

rybář a autor blogu JNK

 

 

NOVINKA!

Podělte se o své zážitky z výlovu, kterého jste se zúčastnili jako aktivní rybář nebo jen jako nadšený divák.

 

Doma > BLOG > Podzimní výlov chovného rybníka

_____________________________________________________________________________________________

(C)2013, Martin Štěpka, systém Jak na kapry